Božena Němcová (1825 – 1862)

Božena Němcová (1825 – 1862)

Její narození a její původ, je předmětem mnoha spekulací, je pravděpodobné, že je dcerou jedné ze sester Kateřiny Zahaňské.

Vyrůstala v Ratibořicích u rodinách Banklových a velký vliv na ně měla babička Magdalena Novotná (negramotná přadlena z orlických hor).

Němcova navštěvovala školu Skalici. Ve svých 18. Letech byla provdána za finančníka Josefa Němce. Manželství nebylo šťastné, protože oba manželé měli dominantní povahy.  Němcova měla 4 dětí.

Sbírá lidovou slovesnost (pořekadla, říkanky, pohádky, pověsti). Díky manželovi se seznamuje s pražským uměleckým prostředím.

1 dílo Němcové národní bachorky pověstí (1842). Němcová své pohádky chápe jako boj dobře se zlem. Některé z těchto pohádek, byly zfilmovaný Princ Bajaja.

Němcová se lidové slovesnosti věnovala také na slovensku.

Slovanské pohádky a pověsti Sul nad zlato, o 12 měsíčkách o zlatovlásce a O slunečníku, měsíčníku a větrníku.

Němcovi se významně angažovali v revolučním roce 1848. Josef Němec kandidoval na poslance do řískeho sněmu, ale v 50. Letech byl obviněn z protistátní činnosti. V 50. Letech byl často překládan z místa na místo a Němcova byla především v Praze. Věnoval se v povídkové tvorbě. Nejvyznamější povídka. Němcova na povídce pracovala ve složité životní situaci, kdy ji zemřel nejstarší syn Hynek.

V 1. Kapitolách povídky se prostřednictvím Babičky seznamujeme s obyvateli Starého Bělidla. (Proškovi) Sada hospodského Kristla, Viktorka, Mlynář a jeho rodina. Rodina Kudrnovi. Asi od páte kapitoly knihy má povídka cyklickou kompozici. Opakují se jednotlivé roční období. Využívá lidových zvyků – pálení čarodějnic. Dožínky – sklizení obilí, trhaní peří.

Babička je obrazem české vesnice v polovině 19. Stol.

Diva Bára (1856) – HL. vesnická dívka, která pomáhá kamarádce od nechtěného ženicha je potrestána místními vesničany. Povídka má šťastný konec.

Karla (1855) – HL. je chlapec, kterého matka vydává za dívku, aby nemusel na vojnu.

V zámku a podzámčí (1856) – povídka z realistických rysů venkovského života.

Pov. Chýže pod horami – vyjadřovala československou v zájemnost. V roce 161 Němcová přijíždí do Litomyšle, kde dostane nabídku na vydaní celého svého díla, ale vážně onemocní, je nucena požádat manžela, aby pro ni přijel, a Němcova jede do Prahy umřít.