Božena Němcová (1825 – 1862)



Božena Němcová (1825 – 1862)
Její narození a její původ, je předmětem mnoha spekulací, je pravděpodobné, že je dcerou jedné ze sester Kateřiny Zahaňské.
Vyrůstala v Ratibořicích u rodinách Banklových a velký vliv na ně měla babička Magdalena Novotná (negramotná přadlena z orlických hor).
Němcova navštěvovala školu Skalici. Ve svých 18. Letech byla provdána za finančníka Josefa Němce. Manželství nebylo šťastné, protože oba manželé měli dominantní povahy.  Němcova měla 4 dětí.
Sbírá lidovou slovesnost (pořekadla, říkanky, pohádky, pověsti). Díky manželovi se seznamuje s pražským uměleckým prostředím.
1 dílo Němcové národní bachorky pověstí (1842). Němcová své pohádky chápe jako boj dobře se zlem. Některé z těchto pohádek, byly zfilmovaný Princ Bajaja.
Němcová se lidové slovesnosti věnovala také na slovensku.
Slovanské pohádky a pověsti Sul nad zlato, o 12 měsíčkách o zlatovlásce a O slunečníku, měsíčníku a větrníku.
Němcovi se významně angažovali v revolučním roce 1848. Josef Němec kandidoval na poslance do řískeho sněmu, ale v 50. Letech byl obviněn z protistátní činnosti. V 50. Letech byl často překládan z místa na místo a Němcova byla především v Praze. Věnoval se v povídkové tvorbě. Nejvyznamější povídka. Němcova na povídce pracovala ve složité životní situaci, kdy ji zemřel nejstarší syn Hynek.
V 1. Kapitolách povídky se prostřednictvím Babičky seznamujeme s obyvateli Starého Bělidla. (Proškovi) Sada hospodského Kristla, Viktorka, Mlynář a jeho rodina. Rodina Kudrnovi. Asi od páte kapitoly knihy má povídka cyklickou kompozici. Opakují se jednotlivé roční období. Využívá lidových zvyků – pálení čarodějnic. Dožínky – sklizení obilí, trhaní peří.
Babička je obrazem české vesnice v polovině 19. Stol.
Diva Bára (1856) – HL. vesnická dívka, která pomáhá kamarádce od nechtěného ženicha je potrestána místními vesničany. Povídka má šťastný konec.
Karla (1855) – HL. je chlapec, kterého matka vydává za dívku, aby nemusel na vojnu.
V zámku a podzámčí (1856) – povídka z realistických rysů venkovského života.
Pov. Chýže pod horami – vyjadřovala československou v zájemnost. V roce 161 Němcová přijíždí do Litomyšle, kde dostane nabídku na vydaní celého svého díla, ale vážně onemocní, je nucena požádat manžela, aby pro ni přijel, a Němcova jede do Prahy umřít.

Žádné komentáře:

Okomentovat