Základy Makroekonomie

Základy Makroekonomie

= ekonomie státu.

Hodnocení národního hospodářství

V rámci tohoto hodnocení ekonomika sleduje.

1.       Ekonomický růst – sledujeme tzv. výkonnost ekonomiky, měří mé jí pomocí 2 ukazovateli hrubý domácí a hrubý národní produkt.

2.       Ekonomická rovnováha – nastává tehdy, kdy ekonomika vyrobí tolik, kolik je schopna spotřebovat > poptávka = nabídka.

Ekonomika každého státu však prochází neustálým kolísáním a výkyvy, které zachycuje tzv. hospodářský cyklus.

Ekonomický růst a rovno váha doprovází inflace a nezaměstnanost.

Měření výkonnosti ekonomiky = množství statků a služeb vyjádřeno  peněžních jenotkach, které ekonomika jako celek, vyprodukovala za určité časové období zpravidla 1 kalendářní rok, dá se změřit ukazovateli:

Hrubý národní produkt – je to peněžní vyjádření hodnoty statku a služeb, které byly vyprodukovány zpravidla 1 kalendářní rok, a to výrobními zdroji (práce, přírodní zdroje, kapitál), které jsou ve vlastnictví občanů dané země. Nezáleží při tom, zda výroba těchto statků a služeb probíhala na území daného státu nebo v zahraničí.

-          Funguje tedy na národním principu, rozhoduje vlastnictví výrobních zdrojů.

-          Tento ukazatel používají spíše státy severní Ameriky včetně USA.

Hrubý domácí produkt – v peněžním vyjádřením hodnota statků a služeb, které ekonomika jako celek vyprodukovala za určité časové období 1 kalendářní rok, a to v rámci geografických hranic země, bez ohledu na to, zda použité výrobní zdroje jsou ve vlastnictví občanům dané země či příslušníku jiných států.

-          funguje na území principu > nerozhoduje vlastnictví výrobních zdrojů.

-          Rozhodu je tedy území, na kterém výroba probíhala.

-          Preferují ho spíše evropské země včetně ČR.

Metody výpočtu:

1.       Výdajová (zbožová) – sčítají se výdaje všech ekonomických subjektů za nákup těchto statků a služeb, tj. výdaje domácnosti + výdaje podniků + výdaje státu + čistý vývoz (rozdíl mezi vývozem a dovozem).

2.       Příjmová – sčítají se příjmy všech ekonomických subjektů za prodej těchto statků a služeb (nutno upravit o nepřímé daně).

 NEW – ukazatel čistého ekonomického bohatství.

= HNP (HDP) + statky a služby produkované pro vlastní potřebu (např. zahrádka) + produkce černé a šedé ekonomiky. Např. (úplatky, korupce, práce na černo atd.)

Černa ekonomika – jedná se oproti právní ekonomické vztahy, které jsou trestně postižitelné, pokud jsou odhaleny, prokazatelný např. obchod s narkotiky, se zbraněmi a střelivem, s bílým masem (zabavení cizincům doklady a zacházení snímá jako otroky).

Hospodářský cyklus

-          Vyjadřuje vývoj vzestupu a poklesu ekonomiky tj. vzestup a pokles výkonnosti ekonomiky MNP, HDP, kdy tyto fáze se neustále střídají.

-          Tyto výkyvy ve výkonnosti ekonomiky se dají vyjádřit pomocí tzv. křivky hospodářského cyklu.

HDP

vrchol

Čas

Výkonnost – expanze

Příčiny hospodářského cyklu

a)      Vnější příčiny – události působící nezávisle mimo ekonomiku:

-          Vynálezy, technický pokrok, inovace, např. elektronika výpočetní technika, automobily.

-          Populační změny – demografické, stárnutí populace.

-          Snižuje porodnost.

-          Válečné konflikty, významné politické události, občanské války apod. (např. různá embarga, sankce, opatření apod.)  

b)      Vnitřní přičiní – události uvnitř ekonomiky:

-          Změna spotřeby v ekonomice (zvyšující se nezaměstnanost způsobí nižší spotřebu domácnosti i podniku). Domácností méně utrácejí, pomníky se snaží snižovat náklady.

-          Podnikové investice dosahu jeli firmy adekvátního zisku jsou ochotny ho dále investovat do rozvoje modernizace > zvyšují svojí poptávku.

-          Rozhodnutí státu (například. Míra zdanění, stanovení kurzu měn apod.)

Členění

1.       Dobrovolná nezaměstnanost

2.       Nedobrovolná nezaměstnanost

Nedobrovolná nezaměstnanost

volná nezaměstnanost

-          V čr vychází tento systém ze státního rozpočtu:

-          Pracující odvádí zákonné sociální pojištění ze svých příjmů a nezaměstani při splnění určitých podmínek mají nárok na plnění. (podpora v nezaměstnanosti, kurzy)

Příčiny nezaměstnanosti

1.       Frikční nezaměstnanost

-          Jedná se o plynulé přecházení pracovníku z jednoho zaměstnaní do jednoho

-          Je to důsledek přirozené fluktuace – střídaní pracovních míst, kteří chtějí z nějakého důvodu změnit zaměstnaní

-          Jedná se většinou o krátkodobou nezaměstnanost (v řadech několika týdnů).

-          Patří zde tzv. přirozená míra nezaměstnanosti v ekonomice. (pohybuje se v rozmezí 4 -6 % > nikdy pracovat nebudou (nechtějí).

2.       Strukturální nezaměstnanost

-          Kvalifikační struktura volných pracovních míst, neodpovídá kvalifikační struktuře nezaměstnaných.

-          Může to být způsobeno útlumem nebo krachem, některých odvětví v ekonomice. Případně neochotou se za práci stěhovat.

-          Dá se částečně řešit rekvalifikací, případnou doplnění kvalifikace.

3.       Cyklická nezaměstnanost

-          Souvisí s výkyvy ve výkonnosti ekonomiky v rámci hospodářského cyklu.

-          V období útlumu (recese) se nezaměstnanost zvyšuje a klesají mzdy.

-          V období oživení ekonomiky (expanze) se nezaměstnanost snižuje a mzdy rostou.

4.       Sezonní nezaměstnanost

-          Vzniká ve specifických oborech v niž je možné vykonávat práci, jen v některých ročních obdobích např. zemědělství, stavebnictví, cestovní ruch.