Základy Makroekonomie



Základy Makroekonomie
= ekonomie státu.

Hodnocení národního hospodářství

V rámci tohoto hodnocení ekonomika sleduje.
1.       Ekonomický růst – sledujeme tzv. výkonnost ekonomiky, měří mé jí pomocí 2 ukazovateli hrubý domácí a hrubý národní produkt.
2.       Ekonomická rovnováha – nastává tehdy, kdy ekonomika vyrobí tolik, kolik je schopna spotřebovat > poptávka = nabídka.

Ekonomika každého státu však prochází neustálým kolísáním a výkyvy, které zachycuje tzv. hospodářský cyklus.

Ekonomický růst a rovno váha doprovází inflace a nezaměstnanost.
Měření výkonnosti ekonomiky = množství statků a služeb vyjádřeno  peněžních jenotkach, které ekonomika jako celek, vyprodukovala za určité časové období zpravidla 1 kalendářní rok, dá se změřit ukazovateli:

Hrubý národní produkt – je to peněžní vyjádření hodnoty statku a služeb, které byly vyprodukovány zpravidla 1 kalendářní rok, a to výrobními zdroji (práce, přírodní zdroje, kapitál), které jsou ve vlastnictví občanů dané země. Nezáleží při tom, zda výroba těchto statků a služeb probíhala na území daného státu nebo v zahraničí.
-          Funguje tedy na národním principu, rozhoduje vlastnictví výrobních zdrojů.
-          Tento ukazatel používají spíše státy severní Ameriky včetně USA.
Hrubý domácí produkt – v peněžním vyjádřením hodnota statků a služeb, které ekonomika jako celek vyprodukovala za určité časové období 1 kalendářní rok, a to v rámci geografických hranic země, bez ohledu na to, zda použité výrobní zdroje jsou ve vlastnictví občanům dané země či příslušníku jiných států.
-          funguje na území principu > nerozhoduje vlastnictví výrobních zdrojů.
-          Rozhodu je tedy území, na kterém výroba probíhala.
-          Preferují ho spíše evropské země včetně ČR.
Metody výpočtu:
1.       Výdajová (zbožová) – sčítají se výdaje všech ekonomických subjektů za nákup těchto statků a služeb, tj. výdaje domácnosti + výdaje podniků + výdaje státu + čistý vývoz (rozdíl mezi vývozem a dovozem).
2.       Příjmová – sčítají se příjmy všech ekonomických subjektů za prodej těchto statků a služeb (nutno upravit o nepřímé daně).
 NEW – ukazatel čistého ekonomického bohatství.
= HNP (HDP) + statky a služby produkované pro vlastní potřebu (např. zahrádka) + produkce černé a šedé ekonomiky. Např. (úplatky, korupce, práce na černo atd.)
Černa ekonomika – jedná se oproti právní ekonomické vztahy, které jsou trestně postižitelné, pokud jsou odhaleny, prokazatelný např. obchod s narkotiky, se zbraněmi a střelivem, s bílým masem (zabavení cizincům doklady a zacházení snímá jako otroky).

Hospodářský cyklus

-          Vyjadřuje vývoj vzestupu a poklesu ekonomiky tj. vzestup a pokles výkonnosti ekonomiky MNP, HDP, kdy tyto fáze se neustále střídají.
-          Tyto výkyvy ve výkonnosti ekonomiky se dají vyjádřit pomocí tzv. křivky hospodářského cyklu.
HDP

vrchol

Čas
Výkonnost – expanze

Příčiny hospodářského cyklu

a)      Vnější příčiny – události působící nezávisle mimo ekonomiku:
-          Vynálezy, technický pokrok, inovace, např. elektronika výpočetní technika, automobily.
-          Populační změny – demografické, stárnutí populace.
-          Snižuje porodnost.
-          Válečné konflikty, významné politické události, občanské války apod. (např. různá embarga, sankce, opatření apod.)  
b)      Vnitřní přičiní – události uvnitř ekonomiky:
-          Změna spotřeby v ekonomice (zvyšující se nezaměstnanost způsobí nižší spotřebu domácnosti i podniku). Domácností méně utrácejí, pomníky se snaží snižovat náklady.
-          Podnikové investice dosahu jeli firmy adekvátního zisku jsou ochotny ho dále investovat do rozvoje modernizace > zvyšují svojí poptávku.
-          Rozhodnutí státu (například. Míra zdanění, stanovení kurzu měn apod.)

Členění
1.       Dobrovolná nezaměstnanost
2.       Nedobrovolná nezaměstnanost

Nedobrovolná nezaměstnanost

volná nezaměstnanost

-          V čr vychází tento systém ze státního rozpočtu:
-          Pracující odvádí zákonné sociální pojištění ze svých příjmů a nezaměstani při splnění určitých podmínek mají nárok na plnění. (podpora v nezaměstnanosti, kurzy)


Příčiny nezaměstnanosti

1.       Frikční nezaměstnanost
-          Jedná se o plynulé přecházení pracovníku z jednoho zaměstnaní do jednoho
-          Je to důsledek přirozené fluktuace – střídaní pracovních míst, kteří chtějí z nějakého důvodu změnit zaměstnaní
-          Jedná se většinou o krátkodobou nezaměstnanost (v řadech několika týdnů).
-          Patří zde tzv. přirozená míra nezaměstnanosti v ekonomice. (pohybuje se v rozmezí 4 -6 % > nikdy pracovat nebudou (nechtějí).
2.       Strukturální nezaměstnanost
-          Kvalifikační struktura volných pracovních míst, neodpovídá kvalifikační struktuře nezaměstnaných.
-          Může to být způsobeno útlumem nebo krachem, některých odvětví v ekonomice. Případně neochotou se za práci stěhovat.
-          Dá se částečně řešit rekvalifikací, případnou doplnění kvalifikace.
3.       Cyklická nezaměstnanost
-          Souvisí s výkyvy ve výkonnosti ekonomiky v rámci hospodářského cyklu.
-          V období útlumu (recese) se nezaměstnanost zvyšuje a klesají mzdy.
-          V období oživení ekonomiky (expanze) se nezaměstnanost snižuje a mzdy rostou.
4.       Sezonní nezaměstnanost
-          Vzniká ve specifických oborech v niž je možné vykonávat práci, jen v některých ročních obdobích např. zemědělství, stavebnictví, cestovní ruch.

Žádné komentáře:

Okomentovat